Pepře

 
  Pepřovník černý je tropický ovíjivý keř rostoucí v polostínu. Jako koření se používají plody – bobule s tenkou dužinou, uspořádané v hroznech. Podle doby sklizně a následné technologické úpravy získáváme z pepřovníku černého tři druhy pepřů – bílý, černý a zelený.
V mírných dávkách stimuluje trávení, údajně podporuje srdeční činnost a podle nepotvrzených údajů je afrodiziakem. Je močopudný, působí na celkové zrychlení metabolismu. Vysoké dávky pepře dráždí žaludeční sliznici.
  Pepř bílý
jsou plody pepřovníku sklízeného v jeho úplné zralosti. Bobule se po sklizni máčejí a vnější vrstva se odstraní od bělošedého středu. Konečná barva upravených bobulí je nažloutle šedavá. Chuť bílého pepře je ostřejší, výraznější, vůně je slabší, jemná. Na trhu se vyskytuje buď celý, mletý nebo drcený. Pro svou barvu i chuť se užívá k bílým masům, salátům, omáčkám, majonézám, rybám apod.
  Pepř černý
pochází stejně jako pepř bílý z pepřovníku. Bobule se však sklízejí na počátku zrání, kdy začínají červenat na spodu hroznu. Pak se suší na slunci, nebo máčejí ve vodě a následně suší v sušárnách. Bobule získají hnědočerný až černý svraštělí povrh. Černý pepř je o něco méně ostrý než bílý, za to je aromatičtější. Zvlášť vonný je čerstvě umletý. Pepř je jedno z nejrozšířenějších koření ve světovém obchodu, koření denní potřeby, oblíbené už od antiky. Na trhu se vyskytuje celý, drcený, mletý, často ve směsích.
  Pepř červený ( růžový)
je původem z Jižní Ameriky a pěstuje se na Réunionu v Indickém oceánu. Není to pravý pepř, ale má pronikavost spojovanou s tímto kořením a velikostí se pepři podobá. Růžový pepř nemá silné aroma, dokud se nerozdrtí, pak vydává slabě sladkou a pepřovou vůni. Kuličky mají sladkou chuť lehce navoněnou pouhou pachutí pepře. Používá se hlavně do směsí s jinými druhy pepře. Je oblíbený ke kořenění ryb používá se v kuchyni středomoří. Když byl v módě a přidával se do všech druhů jídel, vyskytly se zprávy o špatných účincích velkého množství ( například omezit použití na 12-15 kuliček v každé porci), aby se vyloučila jakákoliv možnost nepříznivé reakce.
  Pepř zelený
pochází rovněž z pepřovníku. Jsou to plody, které se sklízejí zcela nezralé. Na trhu se vyskytuje sušený a nebo naložený v octovém či slaném nálevu. Je jemnější a aromatičtější než pepř černý a bílý, a je proto oblíbený labužníky. Používá se do vývarů, drcený na minutky, ryby, saláty, majonézy, ke kuřeti, králíkům, na pepřový steak, do čočky, k cuketám, lilkům, také doplňuje zvěřiny a kachny,paštiky a smetanové omáčky, aj.
  Pepř sečuánský
o tomto koření se často nesprávně předpokládá, že patří do rodu pepře, ale je to bobule trnitého jasanu. Rezavé červené bobule obsahují hořká černá semena, která se obvykle před prodejem odstraní. Buket je pronikavý s nádechem citrusu. Příjemná peprná chuť vynikne při pražení za sucha. Hodně se používá v čínské kuchyni, zvláště na kuře a kachnu. V lékařství se využívá mletá kůra na bolení zubů. Kůra i bobule jsou stimulans, používají se v tradičních lécích a bylinkových kůrách na čištění krve, podpoře zažívání a jako antirevmatikum.

Seznam jednodruhových koření

Hlavní strana

Stáhněte si: Letáček na koření (161 kB)

 

Těšíme se na Vaší návštěvu

• Igel • Haškova 5, Praha 7 • +420 220571135 •
www.cajkorenikava.czinfo@cajkorenikava.cz
©2007–2010 Igel, všechna práva vyhrazena